Ups and downs v podnikání – jaká byla cesta Šimona Kotmela? 

Šimon Kotmel se v podnikání pohybuje pět let. Během té doby stál u otevření několika podniků, které ho provedly jak úspěchem, tak pocity nezdaru a zklamání. Jak prožíval devadesáti tisícový obrat za večer nebo půl milionový dluh, který mu spadl do klína ze dne na den? O ups and downs v podnikání Šimona Kotmela se dozvíte v novém článku! 

Šimon Kotmel v podnikání propojuje gastronomii a kulturu. S prvními projekty začal už na střední škole, kdy pořádal festivaly, z kterých si ale žádné bohatství neodnesl. Budget těchto akcí končil zpravidla na nule, vyplatily se ovšem po stránce nabytých kontaktů. Na festivaly se objednávalo pivo z pivovaru Harold, se kterým začal mladý podnikatel spolupracovat. Rok a půl pro ně pracoval jako obchoďák a pak to byl právě Harold, díky kterému Šimon zvládl zafinancovat své první podnikání.   

Bar byl z mojí paletové postele 

Kromě toho, že už jako středoškolák organizoval kulturní akce, chodil na brigádu do baru svého bratra. Začínal v podstatě jako uklízečka, časem si ale vyzkoušel i práci barmana. Později navíc začal jezdit na soukromé akce, kde stavěl bary na zakázku. Byla to aktivita, díky které se dostal i k otevření prvního podniku, který dával dohromady ještě s dalšími lidmi. Navíc nešlo jen o bar, ale i o kulturní prostor. Šimon tak na nabídku kývnul, a to i přes to, že se mu prostory Holešovické tržnice nejprve nezdály jako ideální místo.  

Podnikání rozjeli s necelými 100 tisíci, které získali právě od pivovaru Harold. Za peníze koupili sklo, zásoby piva (od jaké značky asi?) a stan, který tvořil nejdražší položku ze seznamu. Zbytek baru byl low cost. Parta vzala dodávku, objela kontejnery a vytahala použitelné židle a stoly. „Bar vznikl z mojí paletové postele,“ dodává k tomu Šimon. A tak vznikla #Burza 4, díky které Šimon zažil pocit, jaké to je mít obrat 90 tisíc korun za večer. 

Měla to být záležitost na jednu sezónu, nakonec se ale otevřelo znovu a podnik přežil i covid. Veřejné akce samozřejmě nepřipadaly v úvahu, ale alespoň se prodávalo občerstvení přes ploténko, a ještě před oficiálním povolením dal Šimon s kamarády dohromady venkovní posezení. „Když se řeklo, že se od zítřka otevírají zahrádky, byli jsme připravení,“ popisuje hlavní důvod, proč se lidé začali do #Burzy 4 nejen vracet, ale také ji nově objevovali. Šimon se v podnikání rozhodl jít dál. I přes dosavadní úspěchy mu nicméně brzy došlo, že byznys má i stinné stránky. 

/Přemýšlet dopředu se v podnikání vyplatí a třeba díky tomu získáš skvělou konkurenční výhodu! / 

Lidé si mysleli, že Anežka je moje holka 

Vysnil si dokonalý projekt, kde by se kultura a gastronomie ještě více propojily. V srdci Prahy objevil perfektní místo a nechápal, že je prázdné, a navíc finančně přijatelné. Pustil se do vytváření Anežky, kavárny, která sídlí v prostorách Anežského kláštera ze 13. století. „Rozhodli jsme se vytvořit místo, které bude žít vlastním životem. Moderní, ale s respektem ke klášteru a minulosti,“ vzpomíná. Entita Anežky dokonce žila natolik, že si mnoho lidí v Šimonově okolí myslelo, že mluví o své přítelkyni.  

/Vybrat dobrý prostor nejen v gastru je základ úspěchu! / 

Genius loci bylo nutné obohatit i o rekonstrukci, s kterou přišly i první problémy. Vzhledem k tomu, že šlo o starý objekt, který navíc poničila v roce 2002 povodeň, vyžádal si projekt větší stavební zásahy a s tím i potřebné finance. Už se nedalo spoléhat na vlastní úsilí a vybavení z bazaru, jako tomu bylo v případě Burzy.

V té době navíc začala válka na Ukrajině, se kterou se rychle měnily ceny za materiál, ze kterého nechával vyrábět například nábytek. Zdražování pocítil i Šimonův investor, a tím se pomuchlal i finanční polštář, který mladý podnikatel do té doby měl. Zbyla mu rozestavěná kavárna a půlmilionový dluh na fakturách. „Stál jsem tam a přemýšlel jsem, co dál. Byly to nejhorší tři týdny v mém životě,“ vzpomíná.  

Anežka ale přežila. Šimonovi se podařilo najít další subjekt, který do projektu vstoupil a díky tomu společně dotáhli rekonstrukci. Původní úmysl navíc obohatili i architektonickým návrhem, skrze který vynikne podstata historického prostoru i důraz na současné trendy v umění. Anežka má dnes i vlastní zahrádku a sestru Vilemínu, gotický sklípek, kde se pořádají komorní kulturní akce.  

Chtěl to dělat jinak. Podle vlastních pravidel. A i když to nebyla vždy procházka růžovým sadem, Šimon neopustil od myšlenky, že podnikání je nejlepší způsob, jak tvořit věci s hodnotou. V současnosti navíc stojí i za Klubem Betlémská, kde provozuje kavárnu s barem. Nechte se inspirovat a prozkoumejte i další kličky na jeho cestě podnikáním v dokumentu na Fresh Start!