Podnikání není jaderná fyzika. Jak vidí svět byznysu přední ekonom Trinity Bank?

FreshStart je tu, aby ti rozšiřoval obzory a přinášel nový pohled na svět byznysu. Proto jsme si pozvali hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandu. Zajímalo nás, jak vnímá různé druhy financování podniku, kdy se z jeho pohledu vyplatí využít cizí kapitál nebo jak oslnit bankéře, aby ti odklepl investici. Pusť si celý rozhovor, nebo si přečti to nejzajímavější z něj v našem článku. 

Co by měl každý podnikatel z pohledu financí sledovat?

Záleží na oboru podnikání, velikosti firmy, trhu a dalších faktorech. Toto nelze zjednodušit do jedné univerzální poučky. Obecně bych určitě doporučil hledat mezery na trhu a nevyužité příležitosti. Když se podnikateli podaří být jedním z prvních, kdo danou mezeru zaplní, má velkou šanci vybudovat byznys, který rychle poroste. 

Podnikání není jaderná fyzika a možná moc počítání může být na škodu. Často vítězí právě ti podnikatelé, kteří se do byznysu vrhnou po hlavě, až iracionálně, a zkrátka věří svému nápadu. Ano, řada start-upů selže. Uvádí se dokonce, že až 9 z 10. Ale pokud se člověk nelehkým začátkem probojuje, může se jeho start-up velmi úspěšně rozvíjet. Jestliže zejména mladý člověk cítí příležitost nebo našel skutečně něco nového, měl by do podnikání jít. 

Fresh tip: Chystáš se na start-up? Přeti si, jak takové založení probíhá, i do jakých soutěží se se svou inovativní firmou můžeš přihlásit.

Může se stát, že se entuziasticky vrhnu do podnikání, vybuduji úspěšný start-up, ale v určitém momentě mi zkrátka přeroste přes hlavu? 

Většina start-upů začíná právě u jednoho člověka, nebo úzké skupinky lidí. V jisté fázi ale musí zakladatelé začít své povinnosti delegovat. Zkrátka nemohou dělat všechno. V momentě, kdy firma začíná mít například desítky zaměstnanců, je třeba najmou specialisty. Specialisté na určité oblasti navíc díky úzce zaměřené kvalifikaci často vědí více než původní zakladatelé, a mohou tak podnik posunout.

Opět ale neexistuje žádné železné pravidlo, že od 20 zaměstnanců potřebuji ředitele lidských zdrojů. Důležité je, aby se zakladatelé nezahlcovali a nespadli do mikro-managementu. Měli by se udržovat v kondici, aby byli schopni přicházet s novými nápady, a mohli tak firmu dál rozvíjet. 

V praxi pak mohou rozvoj podniku a delegování prací ovlivňovat například i investoři. Vznik vrcholného managementu tak nastane přirozeně, aniž by měl přesně stanovená pravidla. 

Jak mám přesvědčit investora nebo bankéře, že má můj podnikatelský záměr šanci na úspěch?

Bankéři, zvláště v České republice, jsou konzervativní lidé, kteří nemají rádi nové nápady. Proto by pro řadu začínajících firem mělo být imperativem oslovit nejen banky, ale například i fondy rizikového kapitálu. Podpora od fondu rizikového kapitálu, který již v minulosti podpořil řadu úspěšných projektů, může zvýšit důvěryhodnost daného start-upu. 

Právě fondy rizikového kapitálu mají své vlastní know-how a, i když se občas spálí, dokážou v záplavě start-upů vyhmátnout ty skutečně perspektivní. 

V každém případě se cení nápad. Dokonce i rozhodnutí bankéře může ve výsledku ovlivnit jeho subjektivní pocit z žadatele nebo z jeho podnikatelského záměru. Proto není radno podceňovat žádnou stránku věci, včetně určitého marketingového působení na bankéře či vemlouvání se mu do duše. 

Co bych měl zařadit do finančního nebo podnikatelského plánu, abych zvýšil své šance na přesvědčení bankéře či investora?

Určitě by se tam mělo objevit něco, co jasně ukazuje na přidanou hodnotu daného podniku či start-upu. Za bankéřem přirozeně chodí více firem z daného oboru, a každá chce peníze. Bankéři tak musíme ukázat, že náš podnikatelský záměr má šanci být ziskový, byť by nebyl ziskový hned v prvních letech. 

Důležité je mít plán s realistickými čísly, která se budou opírat o znalost trhu.  Tedy o realistický odhad toho, jakou poptávku může podnik očekávat v příštích letech, jaké investice bude muset v budoucnu uskutečnit a jak se to promítne do výsledné ziskovosti podniku.To je pro bankéře podstatný faktor.

Určitě v plánu nešermuj s house numery. Bankéři jsou zkušení, a pokud jim tam budeš předhazovat sci-fi čísla, tak mnohem pravděpodobněji ztratíš v jejich očích důvěryhodnost. Bankéř počítá s tím, že budeš upřednostňovat pozitiva projektu nad jeho negativy, což je přirozené, ale jen do určité míry. Vhodné je například přijít s několika konkrétními scénáři. Jedním základním, nejrealističtějším, a pak předhodit optimistický scénář, který nastíní budoucnost projektu za předpokladu, že vše půjde podle plánu. Ale i základní scénář musí bankéře oslovit, a to jak po racionální stránce, tak  po té emocionální. Ani v jednáních, která jsou na první pohled o racionální kalkulaci bych emoce nepodceňoval. Pak už je to o schopnostech podnikatele umět bankéře přesvědčit.

Fresh tip: Nauč se přesvědčovat. O vyjednávání nejen s investory jsme se bavili v rozhovoru s předním českým vyjednavačem Radimem Paříkem. 

Kdy je vhodnější využít vlastní, a kdy cizí kapitál?

Záleží na nákladech na cizí kapitál. Například ve Spojených státech byl v době nízkých úrokových sazeb před covidem patrný boom start-upů, protože bylo cizí financování levné. V současné době je financování v České republice kvůli vysokým úrokovým sazbám drahé. V tuto chvíli se v řadě případů vyplatí jít do hry spíše s vlastními zdroji. 

Dále záleží na tom, jaké mám možnosti získat cizí kapitál. Vlastní kapitál bych mohl využít například na podnikatelské záměry, na které mi banka nepůjčí. 

Co se cizího kapitálu týče, člověk nemusí využívat jen bankovní úvěry. Může třeba sáhnout po dluhopisovém financování.  

Co je dluhopisové financování?

Dluhopisové financování je financování, kdy si firma jde pro finance mezi nezkušenou veřejnost. Samozřejmě do dluhopisů investují i velice zkušení investoři, dokonce i banky. Ale pro zjednodušení řekněme, že jde skutečně o dluhopisy pro takzvaný retail, to znamená pro drobné investory.   

Podle jakých klíčových ukazatelů poznat finanční zdraví podniku?

K tomu už člověk musí být trochu expert. Musí umět číst ve finančních výkazech, ve výroční zprávě a musí znát daný byznys. Toto je práce spíše pro analytika. Opět zde neexistuje jedna obecná zákonitost nebo poučka. Každé odvětví má vlastní specifika, od kterých se odvíjí ukazatelé finančního zdraví podniku. 

Obecně bychom mohli říci, že čím větší dluhy podnik má, tím jsou investice do něj rizikovější. Ale ani toto prohlášení nelze aplikovat plošně. Například Tesla byla dlouhou dobu ztrátová. U Tesly však lze ztrátovost tolerovat, protože jde o rychle rostoucí podnik, který mění svět, inovuje a rychle expanduje do světa. Kdežto pokud by byla dlouhou dobu ve ztrátě banka, která existuje dvě stě let, tak to je na bankrot. V takovém případě ztrátovost ukazuje, že banka přišla o důvěru, bez které nemůže přežít. Z toho vyplývá, že finanční čísla jsou jedna věc, ale je třeba je dát do širšího kontextu. 

Jaký je tvůj závěrečný tip pro naše čtenáře?

Záleží, kolik je posluchačům let. Mladí lidé do třiceti let by měli zkusit podnikat, vyzkoušet něco nového a nebát se toho, že si třeba nabijou pusu. V tomto věku nemají žádné závazky a pokud mají jen trochu možnost, tak nikdy nebude vhodnější doba jít do většího rizika než na začátku jejich profesního života. A právě z rizika jsou největší výnosy.