Základy byznys etikety s Ivou Pluháčkovou

„Podnikání má tři základní aspekty – vytrvalost, trpělivost a etiketu,“ říká Iva Pluháčková, lektorka etikety v byznyse, se kterou jsem se bavili právě o tom třetím. Vyhněte se faux pas, udělejte skvělý první dojem a začněte budovat kvalitní síť obchodních kontaktů díky praktickým radám od odbornice v Etiketě v byznyse samotné.

Všichni víme, že etiketa v byznyse je základem úspěchu v profesním životě. Co je z pohledu etikety důležité pro podnikání?

Etiketa v byznyse je soubor hodnot, které podnikatel vkládá do svého byznysu. V dnešním konkurenčním prostředí je důležité se odlišit. Právě proto je klíčový první dojem. Podnikatel musí být vždy skvěle oblečen, musí se umět správně představit, musí přijít včas. Pomocí této takzvané psané etikety, ale i pomocí té obyčejné lidské, kam spadá prosté poděkování, laskavost, pokora nebo úcta, můžeme v druhém navodit příjemný dojem ze schůzky a zajistit tak, že se s námi bude chtít potkat znovu. 

Podle čeho poznám, jak se mám na schůzku správně obléknout?

Vrcholem etikety nejen v byznyse je empatie. Pomocí ní dokážeme odhadnou situaci a podle toho se obléknout. Vždycky je lepší být trochu overdressed než underdressed.

Dokážu vhodné oblečení odhadnout i podle místa, na které mám sjednanou schůzku?

Raději doporučuji si zjistit, s kým budeš jednat, a hlavně v jakém oboru dotyčný pracuje. Pro setkání s marketingovým týmem pravděpodobně nepotřebuji být extra formálně oblečená. Vystačím si se smart casual. Přestože je smart casual méně formální, vždy musí být mé oblečení čisté, upravené, vyžehlené a voňavé.

Naproti tomu při návštěvě například právní kanceláře bych se měla se obléknout formálněji.

Existuje riziko být overdressed?

Jestliže někam přijdu příliš overdressed, velké riziko mi nehrozí. Pravděpodobně se ale ve svém oblečení nebudu cítit příliš dobře a sebevědomí mi klesne.

Používáš vizitky? A jak je správně předávat? 

Já používám vizitky rád.. Vnímám je jako takový lámač ledů. Při jejich předávání je důležité dodržovat určitá pravidla, například podání pravou rukou. Příjemce by pak neměl vizitku přijímat ledabyle nebo ji dokonce odhodit do tašky. Vhodné je na vizitce něco vypíchnout, ať už je to pracovní pozice, titul nebo i grafické zpracování. Tímto jednoduchým gestem dáme najevo, že druhého akceptujeme a vnímáme.

Jak se mám zachovat, když se mi vizitka opravdu nelíbí?

My jsme si říkali, že jedním z vrcholů etikety v byznyse je empatie. K ní ale patří i ohleduplnost, a právě ignorování drobných nedostatků, na které nemusíme druhé zbytečně upozorňovat. 

Máš nějaké tipy na to, jak si zapamatovat jména druhých?

Základem je být soustředěný v momentě, kdy se ti někdo představuje. Jedním ze šikovných tipů je jméno zopakovat hned v prvních větách nebo navazujícím small talku. Pak existují další mnemotechnické pomůcky, kdy si například jméno spojíš s nějakou celebritou. 

Jak se mám zachovat, když jméno zapomenu?

Vždycky se můžeme omluvit a zdvořile poprosit o zopakování jména. Pokud se chceme lehce trapné situaci vyhnout, můžeme využít partnera, se kterým jsme do společnosti přišli. Stačí se na chvíli vzdálit a nechat ho, ať se s dotyčným představí sám. 

Jak udělat dobrý první dojem?

Podle posledních výzkumů první dojem prý děláme už během prvních milisekund. Za tu dobu reálně nestihneme skoro prakticky nic. Proto se musíme důkladně připravit ještě před schůzkou. S tím souvisí již zmíněné adekvátní oblečení. Dopředu bychom si také měli zjistit, s kým budeme jednat nebo o čem budeme chtít mluvit. 

Čím si naopak první dojem nejvíce zkazím?

Já nejčastěji narážím na nonverbální komunikaci, kdy dotyčný přijde shrbený, neupravený, s nesebevědomým pohledem a do toho ještě špatně podá ruku. Právě toto všechno jsou  věci, které si můžeme doma nacvičit – přímý postoj, sebevědomý příchod, správné podání ruky a tak dále. Jakmile budeme připraveni, náš první dojem bude kouzelný. 

Kdo by se měl představovat jako první?

Ve společnosti jsme si samozřejmě všichni rovni, ale v rámci etikety v byznyse máme určitou hierarchii. Proto bychom dopředu měli vědět, s kým na schůzce budeme jednat. Obecně jsou všechny ženy a všichni nadřízení postavení výše, a právě ti by se měli jako první dozvědět, s kým jednají. Uvedu příklad. Setkávám-li se se svým klientem, tak on je společensky výš než já. Já se tedy představuji jako první. Při podávání rukou je to naopak. Ruku podává společensky výše postavený, v tomto případě klient. 

Existují rozdíly při setkání v neformálním prostředí? Například v restauraci či v kavárně?

Ano, pokud zveme někoho na pracovní oběd či kávu, tak bychom neměli začít řešit byznys hned po podání ruky. Vhodné je začít nějakým small talkem. Až po výměně několika zdvořilostních frází můžeme nastartovat byznys. 

Zároveň je důležité vědět, kdo za takovou schůzku zaplatí. Měl by to být iniciátor setkání. 

Ani během small talku se nemůžeme bavit o všem. Jakým tématům je lepší se vyhnout?

Určitě se nebavíme o tématech, na které nevíme, jak druhý zareaguje. Spadá sem náboženství, peníze, zdraví a politika. Rozhodně bychom společně našli i další témata, která jsou trochu na hraně. Zkrátka nechceme narážet na kontroverzi.

Jaké jsou nejčastější faux pas při mezilidské komunikaci?

Pro etiketu v byznyse je nesmírně důležitá autenticita. Ono to vlastně není faux pas jako takové, ale nejhorší je, když se někdo snaží mermomocí dodržovat všechna pravidla etikety. Nesmíme přehrávat situaci nebo být příliš afektovaní. Když bychom například zrovna nevěděli, kdo se představuje jako první, nejhorší faux pas by bylo si stoupnout před skupinu lidí a začít přemýšlet. 

Naprostým vrcholem je za mě používání digitálních technologií, konkrétně vytahování telefonů během schůzky, jejich odkládání na stůl a podobně. 

Musíme brát v potaz i kulturní rozdíly?

Samozřejmě. V různých kulturách existují různé zvyklosti. V České republice je důležité respektovat osobní prostor. Například zatímco Češi preferují větší osobní prostor, Arabové i evropské jižanské státy mohou komunikovat z blízké vzdálenosti. 

Pro podnikatele je asi nejdůležitější vzbuzovat důvěru. Dokážeš nám poradit, jak na to?

Důvěryhodnost si budujeme právě už od začátku prvním dojmem. Tím, že chodíme na čas a plníme dohodnuté věci, abychom dali najevo, že se na nás druhý může spolehnout. Říká se, že podnikání má tři základní aspekty – vytrvalost, trpělivost a etiketu. Proto důvěra není jen o včasném dodání zboží ale i o etiketě. Například pozve-li nás partner na společenskou akci, musí vědět, že mu tam neuděláme ostudu a budeme ho reprezentovat. 

Zajímá tě, jak se obléct na schůzku? Přečti si náš článek Oblékání v podnikání: Business formal, business casual nebo smart casual?