Obrovský nárůst regulační složky ceny elektřiny – kolik si připlatí domácnosti a firmy v roce 2024?

Domácnosti i firmy si zřejmě v roce 2024 připlatí za elektřinu a plyn, ceny elektřiny a její regulované složky se zvýší až o desítky či stovky procent. Vyplývá to z návrhu Energetického regulačního úřadu (ERÚ). I přes tuto předpověď prohlásil premiér Petr Fiala (ODS), že konečné ceny energií v příštím roce by měly vzrůst pouze o jednotky procent ve srovnání s letošními cenami. Výsledek konečného rozhodnutí bude oznámen až koncem listopadu.

Co je regulovaná složka ceny elektřiny?

Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé a regulované složky, kterou stanovuje stát, tedy Energetický regulační úřad. Ta je platná celý rok, zatímco obchodní složku mohou dodavatelé v průběhu roku měnit. Regulovaná složka elektřiny tvoří u domácností asi čtyřicet procent konečné ceny, u plynu je její podíl kolem dvaceti procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky elektřiny na konečné ceně nižší – okolo dvaceti procent.

O kolik se zvedne regulovaná složka elektřiny?

Pro domácnosti by podle návrhu regulovaná složka elektřiny měla vzrůst o 71 procent, což je zdražení asi o 1408 Kč za MWh s DPH. Průměrná domácnost podle dat energetických společností spotřebuje kolem tří MWh za rok, v příštím roce tedy za regulovanou část elektřiny zaplatí zhruba o 4200 Kč víc.

Pro velké odběratele naroste cena regulované složky elektřiny ještě více a to o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent.

Zdražení elektřiny – proč?

Důvodem zdražování je přenesení části plateb na odběratele. Ty v letošním roce kvůli energetické krizi dotoval stát. Jedná se hlavně o poplatky za obnovitelné zdroje (POZE), který činí 600 Kč za MWh, a náklady na distribuci. 

Nárůst ceny u regulované složky plynu bude menší. U domácností vzroste asi o 39 procent, tedy o 125 Kč za MWh plynu. U velkých odběratelů by mělo dojít ke zdražení o 42,5 procenta, což činí 63 korun za MWh plynu. Složka regulované ceny plynu je nižší, jelikož se do ní nezapočítává poplatek za obnovitelné zdroje.

Co na to politici?

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) bude záležet na obchodní složce cen. U nich očekává pokles. Zároveň by se podle něj mohla snížit i výše regulované složky energií. Jiný názor má místopředseda ANO Karel Havlíček, bývalý ministr průmyslu a obchodu, který na svém profilu na sociální síti X uvedl, že již dříve navrhoval scénář, který by tomuto vývoji předešel.

Ministr průmyslu a obchodu, Jozef Síkela (STAN) začátkem října v Otázkách Václava Moravce odhadoval, že by cena elektřiny mohla stoupnout o 10 procent. Na platformě X ale oznámil, že se v pondělí 6. listopadu setkal s předsedou Rady Energetického regulačního úřadu Stanislavem Trávníčkem, který ho ubezpečil o tom, že většiny zákazníků se navrhovaný nárůst regulované složky nedotkne vůbec nebo jen minimálně. Ministr zároveň zdůraznil, že je potřeba, aby ERÚ v následujících dnech udělal maximum pro to, aby snížil regulovanou složku ceny elektřiny pro příští rok. 

Podobný názor zastává i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který uvedl, že si myslí, že ceny u nízkého napětí elektřiny se v průměru nijak rapidně nezvýší, spíše zůstanou stejné. Mluvčí Energetického regulační úřadu, Michal Kebort, se pak vyjádřil, že dopady zvýšení budou individuální pro jednotlivé domácnosti, stejně tak pro firmy.

Kde je nejlevnější elektřina v EU?

Co se týče Evropské unie, Česká republika je podle Eurostatu devátou zemí v pořadí s nejdražší elektřinou s ohledem na domácnosti, u velkých odběratelů už je na nižších příčkách. Nejlevnější cenu elektřiny v EU má Maďarsko a Bulharsko.

V letošním roce zdražovala cenu regulované složky elektřiny i Francie. Přestože původní návrh Francouzské energetické regulační komise (CRE) dosahoval zvýšení o 74,5 procenta, cena se nakonec zvýšila pouze o 10 procent. Je možné že se tak stane i u nás? Na odpověď si musíme počkat do konce listopadu.