Má vysokoškolské studium smysl?

Studium vysoké školy není pro všechny. Vojtěch Kucza a Daniel Bárta podnikají v CBD průmyslu. Podle nich je škola na praxi dostatečně nepřipraví. Nejen o škole se rozpovídali níže.

Co studium, jací jste byli studenti?

Vojtěch: Já jsem studoval Obchodní akademii v Českém Těšíně. Sotva jsem ji dokončil, odmaturoval jsem se čtyřkama. Přihlásil jsem se na VŠE s vidinou, jak získat know-how pro byznys. Ale nestalo se to. Ve druháku jsem se svým kamarádem založil Hemps. Pak přišlo Therapy a šlo to z kopce. Na VŠE mi chyběl semestr a půl, ale upřednostnil jsem své podnikání. Dodělávám si ale bakaláře na Ambisu. Největší hodnotu měli kontakty, které jsem na škole sesbíral.

Daniel: Já mám hotovou jen střední školu, jazykové gymnázium v Praze. Byl jsem špatný student, nechodil jsem tam, psal si sám omluvenky a procházel se čtyřkama. Hodně mi toho dal rok mezi prvákem a druhákem, který jsem strávil v Americe. Rozšířilo mi to obzory a doporučuji to každému, kdo tu možnost má. 

Je super vidět, že člověk může být úspěšný a nemusí mít pět titulů… 

Daniel: Věřím, že si lidé mohou najít předměty, které jsou pro ně zajímavé a něco si z toho odnesou. Třeba na ČZU mají profesionální pěstírnu normální marihuany, která se používá k medicínským účelům. To musím pochválit, pěstují tam konopí s 25 % THC. Tam se to můžete naučit. Než bychom to ale vystudovali, utekl by nám byznys. 

Vojtěch: Je to jen pěstování a nenaučí tě to podnikat. Na VŠE ale hodnota podnikání také není. Člověk si pak chce založit s.r.o. a narazí na problémy, o kterých mu ve škole nic nepoví. Kdybychom lidem, kteří přednášejí na škole o byznysu svěřili naše firmy, tak by tam za měsíc nebylo zboží, lidi, peníze nebo by něco nefungovalo. 

Daniel: Nebo všechno dohromady (smích). Zase nechceme nabádat lidi, aby nechodili do školy. V Česku ale školy zamrzly před třiceti lety a svět se vyvíjí tak rychle, že na to neumí reagovat. Je to stejné, jako s konopným byznysem, sotva stíháme reagovat. Kdyby školy měly vše měnit, asi by to nešlo. I když jsou země jako třeba Finsko, kde se školství mění zároveň se světem. V Americe mi ale školský systém vyhovoval daleko více. 

Jaký byl vás studentský život, ještě před tím, než jste začali podnikat?

Daniel: Bydlel jsem sám s bráchou tady v Praze. Do školy jsem nechodil, trávil jsem čas po hospodách a flákal se s kamarády. Dost času jsem promrhal a teď už bych to udělal jinak. Studium pro mě nebylo prioritou. Ale nemrzí mě to, protože jsem zažil dobu, kdy jsem neměl nic na starost a nic mě netrápilo. Spoustě lidem to později chybí, mohou mít pocit, že jim v mládí něco uteklo. Zažili jsme toho spoustu a teď se chci soustředit na to, abych to někam dotáhnul v profesním životě.

Vojtěch: Já to mám stejně. Čím déle jsem byl na škole, tím více jsem byl přesvědčený o tom, že nebudu manager, ale že si půjdu vlastní cestou a budu dělat to, co mě baví a naplňuje. Studium to nebylo.

Co děláte ve volném čase? 

Vojtěch: To je nejtěžší otázka. Šest dnů v týdnu trávím v kanceláři. Mám tam i postel, kde někdy spím. Je to šílené ale vyhovuje mi to. Většinu volného času, který mám, trávím s Danem a řešíme naše podnikání. A pak chodím do sauny, občas s přáteli. Toho času teď není moc, spíš vůbec žádný není. Strašně těžko se od toho utíká, protože mě to baví. 

Daniel: Já jsem ze Špindlu, kde jsem žil do svých čtrnácti let. Od malička jsem byl veden k přírodě a ke sportu. Hrál jsem hokej, při tělocviku jsme chodili lyžovat. I když jsem byl na střední škole v Praze, o víkendu jsem se na lyže vracel. Stále k tomu tíhnu, ale nemám na to vůbec čas. 

Kdybyste mohli být na jeden den někým jiným, kým byste byli a proč?

Vojtěch: Jarda Jágr, protože je Bůh. 

Daniel: Conor McGregor, protože to dotáhl daleko dál než většina lidí na světě. Zajímalo by mě, jak vnímá to, co dokázal.