Small Talk – 5 témat, kterým se vyhnout

Chystáš se na důležitou schůzku a nechceš podcenit první dojem? Objev sílu small talku! Ačkoliv se konverzace obvykle točí kolem nepodstatných témat má nesmírnou sílu – zapůsobit. Jak tedy vést konverzaci účinně a vyhnout se trapným momentům? Čti dál a udělej si jasno v tom, která témata do začátku konverzace patří a kterým se raději vyhnout. 

Správný small talk může umetat cestičku 

Small talk zařazujeme do života běžně, ať už v práci, na rodinných oslavách nebo se sousedy ve výtahu. Nikdo neočekává, že během něj budeš s druhým člověkem probírat hluboká témata. Jde pouze o zdvořilostní konverzaci, která pomáhá prolomit ledy před tím, než se pustíš do řešení podstatnějších záležitostí. Právě navození příjemné atmosféry je při vytváření dobrého prvního dojmu klíčové. 

Must have každého small talku

Pokud se chceš zlepšit v umění malých rozhovorů, je vhodné mít v rukávu nějaké neutrální téma. Odhaduje se, že až 90 % všech začátků konverzací tvoří následujících 5 témat:

• Počasí – Dnes je krásně, že? Kvůli sněhu jsem jel do práce věčnost, jaká byla vaše cesta?
• Práce – Co děláte? Proč? Jak jste se k takovému místu dostal? Co máte na své práci rád?
• Cestování – Kam plánujete jet na dovolenou? Kam se chcete vydat? Já jsem byl/a v létě ve Španělsku, už jste tam byl taky?
• Jídlo – Znáte v okolí nějaké dobré restaurace? Jaký je váš oblíbený podnik v Praze?
• Život – Jaké máte plány na víkend? Co říkáte na událost XY, která se momentálně děje?

Pozor na zakázaná témata. O těch více níže.

Dvě uši a jen jednu pusu nemáme pro nic za nic. Nehledě na to, k jakému tématu se hovor nakonec stočí, nezapomeň na aktivní naslouchání toho druhého. Proto buď pozorný, hledej témata, která jsou zajímavá pro tvého partnera. Nemusíš se bát ukázat pocity, vzbudíš tím důvěru a navodíš osobnější prostředí. Nicméně to nepřeháněj a hlavně nepřehrávej. Pamatuj, že všeho moc škodí. 

Zabiják (nejen malé) konverzace

Některým tématům je lepší se během small talku vyhnout?  „Určitě se nebavíme o tématech, na které nevíme, jak druhý zareaguje. Zkrátka nechceme narážet na kontroverzi,“ říká lektorka etikety v byznyse Iva Pluháčková. A které to jsou?

• Politika – Řešit politické klima je sebevražda. Toto téma je tak rozsáhlé a komplexní, že bys jen těžko našel dalšího člověka, který by s tvými politickými názory souhlasil na sto procent. Asi každý zažil situace, kdy se o politice bavil s osobou z jiného názorového spektra. Riziko ovšem představují i drobné nuance, které v diskuzi dříve či později vyvstávají. Proto se politickým tématům raději vyhni obloukem.
• Náboženství – Téma, které proti sobě staví nejen účastníky konverzace, ale celé národy. Individuální vztah k Bohu, božstvům či spiritualita obecně spadá do intimní oblasti. Ačkoliv osoba proti tobě může být silně věřící, nemusí se o své víře chtít bavit veřejně. Navíc nemá smysl si kazit konverzaci případným nesouhlasným názorem.  
• Peníze – Další velké ne se pojí s otázkou financí. Nejenom, že jde o další z osobních témat, ale nikdy nevíš, jaký má osoba naproti tobě k penězům vztah. Navíc když se o penězích začneš bavit ty sám, dáš tím najevo, že jsi na peníze fixovaný a jsou pro tebe důležité.Nebo to při nejmenším bude vypadat, že se chceš před druhým vytahovat. Ani jedna varianta není úplně optimální.
• Zdraví a rodina – Předměty hovoru, které jsou důvěrné raději při small talku vynech. Problematika zdraví a rodinných vztahů je křehká. Nebuď jako slon v porcelánu a nedopusť, aby se kdokoliv při rozhovoru cítil nepříjemně.
• Drby – Je jedno, s kým mluvíš a na koho chceš zapůsobit. Vytahování špíny na ostatní není vhodné v profesním, ani v osobním životě. A už vůbec ne při navazování pracovního vztahu. Tato toxická metoda bude dobrá možná tak v redakci bulvárů. 
  

Pozor na osobní prostor

Předmět rozhovoru je podstatný. Nezastupitelnou roli v komunikaci ale hraje i její nonverbální složka. Kromě založených rukou nebo příliš upřeného pohledu do očí si dej pozor i na proxemiku (nauka o prostorovém chování člověka). Jde o vzdálenost mezi tebou a tvým partnerem.  Tento osobní prostor je důležité nenarušovat. 

Osobní zóny jsou podmíněny nejen povahou daného člověka, ale i kulturně. Každý je má nastavené trochu jinak.  Proto buď pozorný k chování druhého. Uhýbá pohledem? Je nervózní? Couvne, když ty se přiblížíš? Možná to jsou signály, že už jsi moc blízko. Pokud si nejsi jistý, využij sezení u stolu, díky kterému se vzdálenost tvoří sama. 

Ať už bereš small talk jako uvolňovač atmosféry nebo chceš zabránit trapnému tichu, nezapomeň, že i tento typ rozhovoru má svá pravidla. Hlavně mysli na to, že jde o příjemné a neformální povídání, z čehož plyne i výběr témat. Raději pluj po povrchu, upřednostni rozhovor o počasí nebo jídle před tématy jako je náboženství či politika. Zejména pro introverty nebude navazování konverzací nejjednodušší úkol. I však to je dovednost, která se dá natrénovat a spolu s tím bude s každým dalším povídáním lepší i tvůj první dojem. Důležité je začít.