Zvýšení daní a změna DPH: co se děje ve 3 bodech – Fresh novinky

DPH a zvýšení daní je v poslední době často skloňované téma. Vláda před volbami sice slibovala, že na daně sahat nebude, teď se o tomto kroku minimálně diskutuje. Ačkoliv není na stole definitivní rozhodnutí, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mluví o analytickém propočtu, který by státní rozpočet pomohl do budoucna odlehčit. Zjistěte, o čem vláda jedná a jaké budou mít změny vliv na společnost.

V hlavní roli změna DPH

Daň z přidané hodnoty platíme skoro při každém nákupu a tvoří nejdůležitější pilíř příjmů státního rozpočtu. Momentálně se tato daň dělí do třech skupin, základní 21% a dvě snížené, 15% a 10%. Změna DPH by měla vést k jejímu zjednodušení, přičemž základní by zůstala nezměněná a snížená by byla jen jedna, v hodnotě 12 procent.

Dále by se ale měly přesouvat i položky jednotlivých kategorií. Například z aktuálně nejnižší desetiprocentní sazby by se do té základní mělo přesunout vodné a stočné, teplo, kulturní akce nebo točené pivo. Takové zvýšení daní by například u základních položek, jako je vodné a stočné, bylo nešťastné z toho důvodu, že by se dotklo domácností s nižšími příjmy. 

Snížení DPH z aktuálních 15 na nových 12 % by se mělo dotknout potravin nebo zdravotnických pomůcek. Podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) ale problematika snižování daní tkví v tom, že se pokles cen nijak neprojeví, jen by se tak zvýšil podíl z prodeje obchodníkům.

Daň z nemovitosti možná dorovná vyspělé země

Daň z nemovitých věcí je v tuzemsku na nízké úrovni, v rámci zemí OECD dokonce druhá nejnižší. Po navrhovaných úpravách by se mohla zvýšit na dvojnásobek, což by v praxi znamenalo, že by se ze stokorun dostala platba na něco přes tisícovku. Stejně jako v ostatních oblastech zvyšování daní, i v tomto případě se vládní zásah dotkne hlavně lidí s nižšími příjmy. Pokud se majitelům nemovitosti zvýší kvůli daním náklady, převedou je dál na nájemníky. 

Další cesty ke snížení deficitu státního rozpočtu

V letošním roce stát hospodaří se schodkem 295 miliard korun. V souvislosti s jeho snižováním vláda řeší nebo již aplikuje další kroky, jak deficit státního rozpočtu zmírnit.

• O zvýšení odvodů pro OSVČ se přemýšlí v rámci důchodové reformy. V současné době se totiž na sociálním pojištění od živnostníků vybírá mnohem méně, než je tomu v případě zaměstnanců. A jsou to právě peníze ze sociálního pojištění, které tvoří zdroj pro vyplácení důchodů. 
• Omezení podpory ke stavebnímu spoření představuje další možnost, jak státnímu rozpočtu ulevit. Opět to ale bude problém primárně pro nízkopříjmové skupiny. 
• Daň z mimořádných zisků se v rámci úspor nově zavedla od letošního roku. Jde o sazbu určenou pro firmy v oblasti energetiky nebo bankovnictví, kterým vzhledem k událostem ve světě v poslední době vzrostly příjmy. Tato mimořádná daň činí 60 % z tzv. nadměrného zisku. Jde o záplatu na energetické stropy, které vláda vyhlásila v minulém roce. 

Přemýšlet o udržitelnosti ekonomiky státu je na místě. Kritici návrhů nicméně tvrdí, že zvyšování daní by se mělo zavádět v dobách hospodářského růstu, nikoliv v období krize. Primárním důvodem je, že negativní vliv opatření pocítí zejména nízkopříjmové skupiny obyvatel, ať už jde o zrušení podpory stavebního spoření či přenesení daně z nemovitosti na nájemníky.

Pokud nevíš, jak na svoje vlastní finance, mrkni na tento článek.