Umění bez státní podpory v Česku zatím nemůže existovat

Holky ze 3Kurátorek toho mají opravdu hodně. Kromě umění se všechny věnují i dalším pracovním činnostem. Rády si ale oddechnou a to nejlíp v přírodě. Jak vypadá byznysová stránka uměleckého prostředí, ale i jak zvládají doktorát a práci dohromady se dozvíš v následujícím článku.

Nebaví tě číst? Koukni na rozhovor

3Kurátorky a jejich tipy

Co všechno bylo potřeba k založení s.r.o.?


Kristýna: Výpisy, založení bankovního účtu, vklad, na který jsme si vydělaly, zakládající listina, společenská smlouva. Návod na založení vlastní společnosti od nás ale nedostanete.

Alžběta: Velkou pomocí nám byli moji rodiče, protože jsou advokáti.

Kristýna: Vzali to velmi edukativně, jelikož jsme si smlouvu musely sepsat samy a oni nám ji jen připomínkovali, dokud nebyla taková, jak měla vypadat.

Je něco, co vás při zakládání společnosti překvapilo?


Kristýna: Mě překvapilo, že při zakládání listiny, se musí vytvořit speciální účet, kam se vloží prvotní vklad a až potom si založíte bankovní účet, kam následně peníze převedete.

Diana: Mě snad překvapilo úplně všechno. Na to vás nikdo nepřipraví.

Kristýna: Studovala jsem bakaláře na vysoké škole ekonomické v oboru Arts management, kde jsem se sice spoustu věcí naučila, ale takové to praktické nás neučili.

Diana: Rozhodně se s někým poraďte.

Kristýna: Můžu říct, že to není tak komplikované, jak se to tváří. Pokud vám někdo pomůže se smlouvou, což je základem, tak pak už ty procesy jsou technické, ale je jich dost. Je to taky docela umění.

Jak zvládáte stres?


Diana: Myslím si, že stres celkově zvládáme dobře. Každá trochu jinak, ale tím, že jsme tři, tak jsme vystresované v jiných situacích. Ještě se nám nestalo, že bychom byly v háji všechny tři najednou. Dokážeme se podpořit a zastat práci té druhé.

Diana: Často víme, komu máme zavolat. Máme kolem sebe skvělé lidi, kteří působí v různých oblastech. Naše bublina je super multi-žánrová.

Alžběta: To je to sdílení. Jednak jsme na to tři a  jednak máme kolem sebe ty lidi.

V čem vidíte největší výhodu a největší nevýhodu řízení společnosti ve třech?


Alžběta: Co si odpracujeme, je pak reálně vidět. Co neuděláme, to není. Je to výhoda i nevýhoda, ale pro nás spíše výhoda. Co chceme, to uděláme.

Kristýna: Největší výhoda je, že jsme svými vlastními pány. I kvůli tomu si chceme založit vlastní galerii. Všechny dohromady děláme galerijní management. Vlastně nejsme zaměstnatelné někým jiným, protože fungujeme jako trojice.

Diana: Většinou se na věcech shodneme, ale když je potřeba, tak dvě z nás tu jednu vždy přehlasují, takže je pro nás jednoduché se domluvit. Všechny minusy spolupráce ve více lidech se snažíme překlopit do plusů.

Co vy a time management?


Diana: Dá se říci, že provozujeme takové dvaceti čtyř hodinové okno. Betynka je ranní ptáče a my s Týnkou zase pracujeme do noci. 

Kristýna: Když byla časová krize, tak jsme byly takto schopné tvořit i výstavy. 3Kurátorky ale nejsou naší jedinou prací, takže musíme umět zvážit, jak s časem nakládat. Důležitější je pro nás kvalita než kvantita. Super je například sdílený kalendář. Doporučuji si do něj dávat všechno od času na oběd po dobu, kdy nepracujete. 

Jak zvládáte work-life balanc?


Kristýna: Dříve jsem pracovala dlouho do noci, a pak zase od rána a neměla jsem čas na sebe, což se momentálně snažím nedělat a dávám si alespoň dvě hodinky denně pro sebe.

Alžběta: To je takový rozdíl mezi námi s Diankou. Ona pracuje intenzivně a pak má delší pauzu, ale já si potřebuji odpočinout během dne. Hodně mi pomáhá, když mám mezi jednotlivými úkoly pauzu. Zároveň vím, že lépe pracuji ráno a nestresuji se s tím po večerech, kdy mi to tak dobře nejde.

Diana: Já jsem asi spíše workoholik. Hodně mě to baví a neumím moc říkat ne, i když se o to teď snažím. Ráda cestuji, takže prostě pak odjedu a vypnu se. Někdy je to jen na víkend, ale dvakrát do roka mám třeba čtrnáct dní volno, kdy se alespoň jeden týden snažím jen relaxovat. Trochu bojuji s nicneděláním. 

Umění žít.

Jsou nějaké mechanismy, které používáte k evidenci financí?


Kristýna: Otevřeme si internetové bankovnictví a koukáme na něj. Granty se vyúčtovávají, což dělám já, protože jsem bakalář ekonomie. Zhotovení rozpočtu pro granty zvládám, ale s kompletním účetnictvím nám letos poprvé pomohla externí firma.

Jaké platformy pro komunikaci používáte?


Alžběta: Nedávno jsme si založily oddělené chaty, kdy v jednom řešíme práci a ve druhém máme běžnou komunikaci.

Kristýna: Psaly jsme si, co máme k večeři, ale zároveň jsme tam řešily pracovní témata. Stěžejní je pro nás Google disk a Idoklad, což je platforma pro vytváření faktur a evidenci transakcí. Také využíváme datovou schránku – neplatíte za poštu a máte ji u sebe hned.

Jaké předpoklady by měl začínající podnikatel splňovat?


Kristýna: Myslím si, že by měl být pokorný a nebát se zeptat. Nechat si poradit a nesnažit se být vševěd. Úspěšný podnikatel je poctivý.

Diana: Podle mě musí být společenský. 

Alžběta: Za mě je disciplinovaný. Nad námi není nikdo, kdo by nás kontroloval. 

Co vás motivuje k práci?


Kristýna: To, že nás to baví, a že ji děláme společně.

Jak se připravujete na schůzky a hraje u vás roli i oblečení?


Diana: Děkujeme všem našim rodičům, protože jsme dobře vychované a víme, co se sluší si na sebe vzít. Máme osobité styly. Zakládáme na tom, abychom i na vernisáže chodily dobře oblečené. Dáváme tomu určitou váhu. Je to pro nás reprezentace nás i naší firmy.

Alžběta: Také si často píšeme, co si bereme na sebe. Když vypadáme dobře, cítíme se více sebevědomě.

Kristýna: Pokud ale za námi přijde šíleně oblečený umělec, který dělá skvělé věci, tak na to ohled nebereme. 

Dokážete si představit kulturu bez státní podpory?


Diana: Myslím si, že v českém prostředí by osmdesát procent věcí, co teď v umění vznikají, nevzniklo. 

Co jste vystudovaly?


Kristýna: Já vystudovala bakaláře v oboru Arts management na VŠE a magisterské studium máme sdílené, tedy kurátorská studia na Vysoké škole umělecké na fakultě umění a designu univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, což je jediná škola s tímto oborem u nás. V současné době si dělám doktorát na vizuální komunikaci na stejné fakultě.

Diana: Já jsem na bakalářském stupni vystudovala Arts and design institut, takže jsem bakalář umění. Magisterské studium máme sdílené a já také pokračuji a dělám si doktorát.

Alžběta: Já jsem studovala bakaláře v Hradci Králové v oboru prezentace a ochrana kulturního dědictví, magistra jsem dělala s holkama, na doktorátu zatím nepokračuji.

Jaké techniky učení jste používaly?


Alžběta: Mě hodně pomáhalo přeříkávat si látku nahlas. Kromě toho jsem si  ji vypisovala a dělala z ní výtahy.

Kristýna: Na gymplu jsem měla dobrou fotografickou paměť. Měla jsem barevně popsané sešity, podle čehož jsem si memorovala poznámky z hodin. Vždycky mi pomáhalo věci přepisovat. Nejvíce mi asi pomohlo, že jsem vždy chodila poctivě do školy. Slyšela jsem daná témata od pedagogů a psala jsem si u toho i poznámky.

Diana: Já jsem oproti holkám mnohem více freestylovala. K zapamatování mi pomáhají příběhy a mnemotechnické pomůcky. Hodně dám i na to, že jsem upovídaná. Nikdy jsem ale na žádnou zkoušku nešla nepřipravená. Vždy jsem se hodně koukala na videa. Celou maturitu jsem například dala na základě crash coursu.

Kristýna: Vždycky jsem Dianu obdivovala, protože musím být vždy perfektně připravená, jinak jsem hrozně nervózní.

Jaký byl váš studentský život?


Diana: Já jsem velká párty žena. Celý prvák jsme prochodili po hospodách a barech, kde jsme se bavili o umění. Byla to sice párty, ale zároveň neuvěřitelná síť kontaktů. Zůstalo to tak dodnes, neumím říkat ne. Ale funguje to dobře. To, co se odehrává po oficiální části nějaké vernisáže, je semeniště kontaktů i nápadů.

Kristýna: Bakaláře jsem slušně propařila. I kvůli tomu, že jsem měla kolem sebe partu, ve které se každý zaměřoval na jiný druh umění. Vzájemně jsme se brali na akce týkající se našeho pole studia. Na gymplu jsem závodně sportovala, takže jsem byla více umírněná.

Alžběta: Já jsem zase byla více párty žena na gymplu. Na vysoké jsem dva roky žila na koleji, ale obecně jsem volný čas vyplňovala sportem a doteď to tak je. Nejsem moc párty člověk.

Kam jezdíte rády na dovolenou?


Kristýna: Jsme chalupářky. Houbaříme, děláme bramboráky.

Alžběta: Holky mají chalupy a já jezdím za nimi.

Diana: Děláme takové české umění chalupaření.

Jak dlouho většinou spíte? A když toho máte hodně, co děláte, abyste mohly usnout?


Diana: Nedokážu říct, kolik hodin spím, asi kolik jde. Na usnutí poslouchám audioknihu Saturnina. Díky němu do deseti minut usnu.

Kristýna: Snažím se spát pravidelně. Usínám kolem půlnoci a probouzím se o půl sedmé. Nepotřebuji tolik hodin spánku, ale pomalé ráno. Mám ráda dlouhou snídani. K usnutí mi pomáhá čtení nějaké veselé knihy.

Alžběta: Já spím pět až sedm hodin denně a když je to více, jsem unavená. I když jdu spát v jednu, tak se vzbudím mezi pátou a šestou. Jsem ranní člověk. Když se mi špatně usíná, tak potřebuju fyzickou aktivitu. Pomáhá mi jóga.


Warning: Undefined variable $displayForm in /data/web/virtuals/3598/virtual/www/domains/freshstart.cz/wp-content/themes/freshstart-theme-1.0.1/single-post.php on line 71

|