OSVČ vs s.r.o. O výhodách, nevýhodách i nástrahách s JUDr. Petrem Papežem, advokátem a předsedou Krajské hospodářské komory v Plzeňském kraji

Chystáš se podnikat, ale váháš, zda začít jako živnostník nebo se rovnou vrhnout do společnosti s ručením omezeným? Vyzpovídali jsme ostříleného advokáta Petra Papeže a zjistili všechny výhody, nevýhody i nástrahy obou možností. Poslechni si praktický rozhovor na téma OSVČ vs. s.r.o. nebo si přečti to nejzásadnější v našem článku.

Co je podnikání a kdo je podnikatel?

Ze zákona vychází, že podnikání je samostatná výdělečná činnost, kterou vykonávám na vlastní účet a odpovědnost živnostenským nebo obdobným způsobem, soustavně a za účelem dosažení zisku. V praxi pak nejčastěji podnikám buď jako osoba samostatně výdělečně činná, anebo formou obchodní korporace. Drtivá většina podnikatelů v Česku jsou buď živnostníci nebo podnikají ve formě s.r.o. Dále samozřejmě existují podnikatelé, jako jsme my, advokáti, lékaři a podobně, kteří mají své podnikání upravené zákonem, ale nespadají mezi živnostníky. 

Jaký je hlavní rozdíl mezi OSVČ a s.r.o.?

Pokud pominu založení, tak největší rozdíl je samozřejmě v tom, že osoba samostatně výdělečně činná ručí celým svým majetkem. To znamená, že věřitelé mohou jít po celém mém osobním majetku. Naproti tomu v případě společnosti s ručením omezeným po mně jako po společníkovi mohou věřitelé požadovat splacení závazku maximálně do výše mého nesplaceného základního kapitálu v době, kdy mě vyzvali k plnění. Ale jestliže ve společnosti s ručením omezeným figuruji také jako jednatel a nikoli jen jako společník, je na mě kladen nárok vykonávat tuto funkci s péčí řádného hospodáře a potřebným podnikatelským úsudkem. Kdybych svou činnost zanedbal, mohu být odpovědný za vznik škody a za její náhradu. 

Ve výsledku lze říct, že se společností s ručením omezeným mám svůj osobní majetek více krytý než s živnostenským listem. 

Jak si mohu založit OSVČ?

Založení OSVČ je jednodušší než založení s.r.o. už jenom proto, že nemusím navštívit notáře. Pokud si zvolím jednu ze živností ohlašovacích, dojdu na živnostenský úřad, požádám o vydání příslušného živnostenského oprávnění, zaplatím tisícikorunový poplatek a živnostenský úřad mi zpravidla v řádu dnů živnostenské oprávnění udělí.

Když žádám o vydání koncesovaného živnostenského oprávnění, musím s podnikáním počkat na rozhodnutí živnostenského úřadu o tom, zda mohu koncesovanou živnost vykonávat.

Jaký je rozdíl mezi ohlašovacími živnostmi a koncesovanými?

Existují dva typy živností. Do ohlašovacích spadá živnost volná, řemeslná a vázaná. Druhou skupinou jsou koncesované živnosti. 

Pro založení živností ohlašovacích stačí splnit podmínky pro získání živnostenského oprávnění a ohlásit je. U živností volných většinou nemusím prokazovat nic, stačí být zletilý, způsobilý k právním úkonům a bezúhonný. U živností řemeslných a vázaných musím splnit další náležitosti typicky například vzdělání či praxi. 

V případě koncesovaných živností také prokazuji vzdělání v oboru, ale vznik živnostenského oprávnění je vázán na to, kdy mi živnostenský úřad skutečně vydá veřejnoprávní oprávnění k podnikání. Až v den vydání oprávnění mohu začít podnikat. Zatímco u živností ohlašovacích mohu začít podnikat ihned po jejich ohlášení. 

Tip.: Více o vzniku živnostenského oprávnění se dočtete zde.

Jak si mohu založit s.r.o.? 

Pro založení s.r.o. musím navštívit notáře, sepsat zakladatelskou listinu, kterou následně musím poslat na obchodní rejstřík a počkat, než společnost do rejstříku zapíšou. Lze zvolit variantu přímého zápisu od notáře, kdy k zapsání dojde do druhého dne. Zároveň je potřeba navštívit živnostenský úřad a zažádat si o příslušná živnostenská oprávnění.

Letošní novela zjednodušila zakládání s.r.o. tím, že si mohu nechat do rejstříku zapsat živnostenská oprávnění, která mám sepsaná v zakladatelské listině. O jejich vydání si zažádám až ex post v přiměřené lhůtě. 

Tlakem Evropské unie se zakládání s.r.o. stává jednodušší. Teď už jsme se dostali do bodu, kdy máme na webu justice.cz k dispozici základní stanovy pro založení s.r.o., respektive zakladatelskou listinu, která obsahuje všechny minimální zákonem požadované náležitosti. Založení s.r.o. je tak levnější, protože si nemusím nechávat zakladatelské listiny vyhotovit notářem, případně advokátem. Zkrátka se celý proces zjednodušuje tak, aby si lidé mohli založit s.r.o. co nejrychleji, s co nejnižšími náklady. 

Mám si tedy založit raději živnost nebo s.r.o.?

To je hodně filozofická otázka. Samozřejmě na založení živnosti budu potřebovat méně financí. Musím si ale říct, co bude předmětem mého podnikání, jaké budu mít partnery a podobně. Například někteří obchodní partneři raději spolupracují s obchodní korporací než se živnostníky. Zároveň bych si já osobně zodpověděl, kolik budu mít zaměstnanců, jaký budu mít obrat, jestli chci být zaměstnán ve své firmě, zda chci být jednatelem, jakým způsobem se ke mně dostanou zisky z podnikání. Následně mohu zjistit, že založení s.r.o. hned na začátku podnikání pro mě bude snazší než za dva nebo tři roky přecházet na společnost s ručením omezeným z režimu podnikání jako OSVČ. 

Pokud již na začátku vím, že časem bude mé podnikání tak velké, že budu potřebovat přejít na s.r.o., založil bych si společnost s ručením omezeným rovnou. Živnost se hodí například pro freelancery, kteří nemají zaměstnance, nemají vysoké náklady ani vysoké obraty. Mohou tak využít paušální balíčky a usnadnit si administrativu spojenou s účetnictvím. 

Jaké jsou potenciální výhody a nevýhody přechodu z OSVČ na s.r.o.?

Předně je důležité říct, že přechod z OSVČ na s.r.o. se nedá stihnout za dva dny. Existuje několik způsobů, jak takový přechod uskutečnit. 

Buď ukončím živnost a souběžně si založím nové s.r.o. V takovém případě nedojde k právní kontinuitě mého podnikání. Nebo budu chtít, aby došlo k právní kontinuitě, protože budu chtít převést např. zaměstnanecké smlouvy, nájemní smlouvy či smlouvy s obchodními partnery. V takovém případě budu buď muset vložit svoji stávající živnost jako obchodní závod do nově vzniklého s.r.o., případně mohu svou živnost jako obchodní závod společnosti s ručením omezeným prodat. Jestliže obchodní závod do s.r.o. vkládám potřebuji jej ocenit znaleckým posudkem. Jestliže obchodní závod prodávám, potřebuji sepsat obchodní smlouvu o prodeji. A zde se dostáváme do situace, ve které se řada podnikatelů neobejde bez právního poradce, a náklady na převod z OSVČ na s.r.o. tak rostou. 

Mohu převést OSVČ na s.r.o. bezplatně?

V zásadě to nejde. Buď si musím zaplatit znalecký posudek, o kterém jsem mluvil, nebo si obchodní závod v podobě živnosti musím koupit, a to za cenu obvyklou. Ideálně bych si i v této situaci měl zaplatit znalecký posudek, který ocení prodávanou živnost. Vyvaruji se tak zbytečným sporům s finančním úřadem. 

Zvládne převod z OSVČ na s.r.o. i laik?

Samozřejmě pokud je někdo dostatečně chytrý, odhodlaný a nebojí se riskovat, může si na internetu najít dostupné smlouvy a pokusit se je vyplnit tak, aby to vyšlo. Já osobně si myslím, že je potřeba vyhledat odborníka. To znamená advokátní kancelář nebo advokáta, který se věnuje obchodnímu právu, a u něho poptat vyhotovení smluv. Dále bych doporučil investovat peníze do daňového poradce, který odhalí různé daňové nástrahy s převodem spojené, které nemusí odhalit ani dobrý účetní. 

Jak dlouho transformace z OSVČ na s.r.o. může trvat?

Transformace se dá zvládnout za týden, ale může trvat i několik měsíců. Záleží na velikosti závodu. Jen vyhotovení znaleckého posudku samo o sobě není na počkání.

Kdy poznám, že je vhodná doba k přechodu na s.r.o.?

To je opět filozofická úvaha. Pokud bych měl říct konkrétní příklad, je to například ve chvíli, kdy mám víc zaměstnanců, točím větší množství peněz nebo se chystám na nějaký „životní kšeft“ a nechci riskovat ztrátu osobního majetku, v případě, že by nevyšel. 

Když si založím s.r.o., jaký je rozdíl v tom být zaměstnancem nebo jednatelem v dané společnosti?

Jediný rozdíl je v tom, že jako zaměstnanec podléhám dikci zákoníku práce. Pokud figurují ve společnosti jako jednatel, mám dvě výhody. Mohu si vyplácet minimální mzdu a zároveň si ji mohu vyplácet v jakékoliv měně, kterou mi smlouva určí. Daňové zatížení je ale stejné. Vše platí s výhradou, že náplň práce v pracovním poměru se nesmí jakkoliv překrývat s činností při výkonu funkce jednatele.

Mohl bys nám na závěr dát tip, co je pro mě, jako začínajícího podnikatele, z pohledu práva zásadní, případně kam si mohu jít pro radu?

My, jako hospodářská komora, jsme vyvinuli systém PES (právní elektronický systém), který všem podnikatelům říká, jaké právní povinnosti musí v rámci svého podnikání splnit. V zásadě je těch povinností ale strašně moc a dá se říct, že každý podnikatel je jednou nohou tak trochu v průseru, protože jednotlivec, není schopen to množství obsáhnout. Proto je dobré všechny zásadní kroky konzultovat s odborníky, ať už na daně nebo na právo.