Domov pro seniory trochu jinak. To je Dům u Agáty

Kdo by nechtěl pro své blízké to nejlepší? Právě proto se Ilona Knežínková se svým manželem rozhodla v roce 2012 vybudovat soukromý domov pro seniory – Dům u Agáty, který poskytuje svým klientům přesně takovou péči, jakou si její majitelé jednou představují i pro sebe. Domov se nachází v pražských Řeporyjích. Je obklopen přírodou a obrovskou zahradou, kde mohou senioři trávit svůj volný čas. Zařízení poskytuje také odlehčovací pobyty pro rodiny, které se plně starají o svého blízkého a potřebují například někam odjet.

Nebaví tě číst? Koukni na video!

Celý rozhovor s Ilonou Kněžínkovou

Co je Dům u Agáty?


Domov pro seniory, i pro lidi, kteří mají nějaké zdravotní postižení. Poskytujeme také odlehčovací pobyty rodinám, které pečují o své blízké v domácím prostředí a potřebují si během léta odpočinout třeba jet na dovolenou, tak je svěří do naší péče.

Jak jste se k tomu dostala?


Můj manžel v roce 2012 hledal nějaký objekt, kam by mohl investovat peníze. Objevil zdravotní středisko Řeporyje, což je prvorepubliková vila z roku 1935. Jen tak pro zajímavost mhou říci, že byla postavena během půl roku. My jsme toto zdravotní středisko koupili a kompletně jej zrenovovali. V té době se moje maminka již dvanáct let starala o moji babičku v domácím prostředí, což bylo nesmírně náročné jak psychicky tak fyzicky. Maminka si nechtěla nechat pomoct. Když už to dál nešlo, začala hledat domov, kam bychom mohli babičku umístit.

Strávila jsem s ní dětství, byly jsme si velice blízké a chtěli jsme pro ni tu nejlepší péči. Našli jsme soukromé zařízení, což byla LDNka neboli léčebna dlouhodobě nemocných, kde na rozdíl od domova pro seniory je i lékař, kam jsme babičku nakonec umístili, žila tam ještě devět měsíců. Tehdy nás napadlo, že jednou budou staří naši rodiče i my, takže jsme se rozhodli vybudovat zařízení, které by se nám líbilo. Naší nejmladší dceři Agátce bylo tehdy kolem dvou let, takže jsme se rozhodli dům pojmenovat po ní. Považujeme jej za naše čtvrté dítě.

Jak vypadá klasický domov pro seniory na rozdíl od tohoto? Jaké jsou jeho výhody?


Záleží, čemu říkáte klasický domov pro seniory, předpokládám, že se jedná o státní. Ty jsou nutné a dostupné. Jsou potřeba, aby se je mohl dovolit každý, který má důchod a příspěvek na péči. Státní domovy poskytují místa především obyvatelům jeho okolí. My jsme soukromým domovem, takže necílíme na všechny, ale na ty, kteří byli zvyklí na nějaký životní standard.

To je stejné jako s nákupem auta či s jídlem. Prostě co si člověk může dovolit a na co je zvyklý. Dříve soukromá zařízení nebyla a lidé měli strach z toho, kam půjdou. Některé státní domovy jsou pěkné, ale u soukromých si je můžete vybudovat dle svých představ. I péče, kterou poskytujeme, je taková, jakou bychom si my představovali jednou pro sebe. Nemáme žádné dotace, ale jsme registrované zařízení, takže k nám chodí kontroly a hygiena stejně tak jako do státních zařízení.

Dům u Agáty - Domov pro seniory
Dům u Agáty

Vzhledem k tomu, že máte soukromý domov pro seniory, tak u vás musí klienti platit. Jak je to s cenou?


Udáváme denní sazbu, kvůli tomu, že děláme i odlehčovací pobyty na krátkou dobu, například na sedm dní, takže to pak ulehčuje celý proces. Když si vezmete měsíční platbu pobytu v našem zařízení, tak se z ní odečítá důchod ubytovaného, příspěvek na péči a zbytek se hradí. Přesto, že se to na první pohled může jevit jako velká částka, tak tím sotva pokryjeme náklady. Pokud má být péče s kvalitním personálem, jídlem i krásným prostředím, obsahuje velké náklady. Vždy se musím smát, když někdo říká, že si vybuduje taky takový domov, protože to opravdu není jednoduché.

Jaké odborníky zaměstnáváte a jaké doplňkové služby poskytujete?


Původně jsme si myslela, že budeme zaměstnávat ženy z ulice, ne profesionály, což se nám ale neosvědčilo. Jedná se o náročnou práci, kde je nutná odbornost. Zaměstnáváme tedy odborníky. Máme svoje zdravotní sestry, ergoterapeutku, rehabilitačního asistenta. Fyzická zdatnost klientů je pro nás velmi důležitá. Denně mají všichni společné i individuální. Využíváme k tomu i dva motomedy, což jsou kola s pohonem. Dále zaměstnáváme dvě aktivizační pracovnice, které pomocí cvičení kognitivních funkcí prostřednictvím křížovek, či jiných her pomáhají klientům cvičit mozek.

Provozujeme dámské i pánské kluby. Chceme, aby se kvalita života našich klientů udržela pokud možno na stávající úrovni. Nechceme, aby u nás jen leželi a koukali na televizi. Někdy se nám povede vysvobodit lidi z léčeben dlouhodobě nemocných. Chodíme na šetření s naší hlavní sestrou a kolikrát vidíme člověka, který je v nedobrém stavu a u nás pak rozkvete. Je to obrovská satisfakce. Soustředíme se na lidi, pro které ještě můžeme něco udělat.

S jakými institucemi spolupracujete?


Spolupracujeme s několika školkami. Je to jedna z nejhezčích aktivit, které mámě vyzkoušené za celou dobu existence. Toto generační propojení je podle mě velmi přínosné pro obě strany. V současné době k nám jednou měsíčně chodí děti ze tří různých školek. Dále nově spolupracujeme s pražskou konzervatoří. Každý týden k nám posílají jednoho studenta, který si potřebuje vyzkoušet hru na piano před publikem.

Opakovaně k nám chodí i pán, co hraje na kytaru a zpívá písně ze šedesátých a sedmdesátých let, které připomínají našim seniorům jejich mládí. Dále spolupracujeme s jednou pražskou aranžérií, což je společnost, která zaměstnává handicapované lidi s epilepsií. My je finančně podporujeme a jednou za měsíc od nich dostáváme kytičku pro klienta, co má narozeniny. Bohužel kvůli dopravní situaci v Praze nyní není možné tuto službu mít, takže jsme se domluvili, že jednou za dva měsíce u nás mají workshop pro klienty, kteří si takovou květinu mohou udělat sami. Aktivit máme celou řadu. Navštívili nás i různí herci, kteří pořádali besedy.

Co má největší úspěch?


Na prvních místech jsou děti z mateřských škol. 

Když vybíráme domov pro seniory pro naše blízké, na co bychom se měli zaměřit?


Zásadní je první dojem. Když vejdete do dveří, hned uvidíte, jestli se vám tam líbí nebo ne. Poté bych dbala na to, co cítíte, tím myslím nějaké pachy. Všechno je to samozřejmě o financích. My dbáme na to, abychom měli pro klienty igelitové sáčku na inkontinenční pomůcky, do kterých se nejprve zabalí a teprve potom vyhazují. Když domov navštívíte, vidíte, jak to tam funguje. Například jak se pečovatel či sestra k seniorům chová. Také bych věnovala pozornost na jednání toho, kdo s vámi vyřizuje žádosti o pobytu, ať už je to představitel či ředitel domova.

Jsou nějaká specifika s ohledem na zdraví daného člověka, na která bychom si při výběru měli dávat pozor?


Lidé často nevědí, jaké jsou rozdíly mezi tím, co je domov pro seniory, dům s pečovatelskou službou či léčebna pro dlouhodobě nemocné. Je důležité vědět o čtyřech stupních péče. Když je člověk nemocný a má akutní problém, jde do nemocnice – to je první stupeň. Pokud v nemocnici už nemá akutní problém, ale nemůže jít ještě domů, jelikož není doléčený, tak se přesouvá na lůžko následné péče, což spadá pod zdravotnické zařízení. Pokud již nepotřebuje lékařskou péči, ale stále nemůže jít domů, jde do domova pro seniory, tedy i k nám.

Ale pokud je na tom relativně dobře, zvládne si třeba uvařit, ale potřebuje dohled, může jít do domu s pečovatelskou službou, kde není stálá dvaceti čtyř hodinová péče, jako u nás. Když k nám někdo jde, tak v první řadě potřebujeme jeho lékařskou zprávu, abychom zhodnotili, jestli k nám ze zdravotního hlediska může nastoupit.

Je nějaký příběh, který se vás osobně dotkl?


Vždy říkám svému personálu, že vše nemůžeme brát k srdci, protože by nás to odrovnalo. Samozřejmě, že naši zaměstnanci mají k některým klientům blíže, takže těch příběhů je celá řada. Nejvíce se mnou rezonují příběhy pacientů, kteří k nám přišli ve velmi špatném stavu třeba i z léčeben dlouhodobě nemocných a my jsme jim natolik pomohli, že se byli schopní navrátit domů. Beru to jako ohromné štěstí a záchranu toho člověka.

Co vás na práci nejvíce baví?


Mám ráda kontakt s lidmi. Setkáváme se s různými příběhy těch, kterým pomáháme. To mě baví, že jim mohu pomoci.

Co je na vaší práci nejtěžší?


Sehnat dobrý personál. Momentálně jsme na tom dobře, ale vždy říkám, že plaveme na vlnách, jednou nahoru a jednou dolů. Dobrý pracovní kolektiv je základ i pro klienty. Heslo našeho domu je „S laskavou péčí se i vrásky stáří léčí.“ Snažíme se, aby to tak opravdu bylo.


Warning: Undefined variable $displayForm in /data/web/virtuals/3598/virtual/www/domains/freshstart.cz/wp-content/themes/freshstart-theme/single-post.php on line 71

|