Prognózy na windfall tax polepšily, společně s odvodem nadměrných příjmů vynese ministerstvu financí 64,5 miliardy

Daň z neočekávaných zisků, jiným názvem windfall tax, je v platnosti od počátku roku 2023. Podle nových materiálů Výboru pro rozpočtové prognózy by částka windfall tax a odvodu z nadměrných příjmů za rok 2023 měla dosáhnout 64,5 miliard korun. 

Odhady se nepovedly

Zákon o státním rozpočtu počítá s výnosem z windfall tax a odvodu nadměrných příjmů 100 miliard korun. V dubnu ale prognózy ukázaly pokles na 40,3 miliard korun, zatímco nyní si polepšily na 64,5 miliard korun.

Prognóza samostatné daně z neočekávaných příjmů se od začátku roku snížila, ministerstvo financí očekává 46 miliard korun oproti odhadovaným 85 miliardám korun. Odhady z dubna ukazovaly 28 miliard korun.

Co se týče odvodů nadměrných příjmů, ty se naopak od ledna, kdy dosahovaly výše 15 miliard korun, zvedly na 18,5 miliardy korun. V dubnu to bylo 12,3 miliard korun.

Státní rozpočet zatím nezískal žádné příjmy z daně z neočekávaných zisků, zálohy za první tři čtvrtletí jsou splatné až v září. U odvodu z nadměrného zisku bylo do konce července do rozpočtu odvedeno už 13,4 miliardy korun.

Vyplatí se pokračovat?

Vláda navrhla využití daně z neočekávaných zisků pro získání dočasných dodatečných příjmů pro státní rozpočet, aby bylo možné vyplácet mimořádné výdaje spojené zejména s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy. Windfall tax tak byla uvalena na energetické, petrochemické a těžební firmy a velké banky. Jde o firmy ČEZ, EPH a Sev.en Energy. Dále se daň týká šesti největších tuzemských bank (Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, UniCredit Bank, Moneta, Raiffeisenbank).

Daň z neočekávaných zisků byla zavedena jako mimořádné opatření s dobou platností nanejvýš tři roky. Podle materiálu ministerstva financí dosáhne příští rok odvod z nadměrného zisku 200 milionů korun, v roce 2025 už bude nulový. Na windfall tax by měl stát příští rok inkasovat 17 miliard korun a v roce 2025 deset miliard korun.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale v polovině srpna uvedl, že vláda zváží, zda bude tuto daň v nadcházejících dvou letech uplatňovat. 

Zvýšení se týká i dalších daní

Podle aktuálních materiálů pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy se pro letošní rok očekává zvýšení příjmů z většiny daní. Výjimkou jsou spotřební daně z tabáku, kde se předpokládá pokles o 600 milionů korun na 58,8 miliardy korun, a také majetkové a silniční daně, kde se předpokládá snížení na 600 milionů korun z loňských 1,8 miliardy korun.

Stát by měl získat 230 miliard korun z daně z příjmu fyzických osob, což je nárůst oproti loňsku, kdy to bylo 195,5 miliardy korun. Příjmy z daně z příjmu právnických osob by měly stoupnout na 305 miliard korun z loňských 235,3 miliardy korun. Také výnos z daně z přidané hodnoty by měl narůst na 570 miliard korun, což je zvýšení oproti minulému roku, kdy to bylo 536,2 miliardy korun. Proti dubnovým odhadům ministerstva došlo ke zlepšení odhadu příjmů z přímých daní, naopak odhad příjmů z DPH klesl.