Odborníci na CBD radí: investice jedině do sebe.

S odborníky na CBD Vojtěchem Kuczou a Danielem Bártou jsme rozebrali investice, interní systémy, důležitost delegace práce i syndrom vyhoření.

Jaké mechanismy používáte na kontrolu financí?

Vojtěch: Tuto věc outsourcujeme pomocí účetní firmy mé matky. Nemám vůbec žádný důvod jí kontrolovat, protože jí naprosto důvěřuji. Finance by měli spravovat lidé, kteří v tom jsou zběhlí. I když mám střední obchodní školu a studuji ekonomii na vysoké škole, jsem stále nekompetentní, abych si tohle dělal sám. 

Používáte další interní systémy?

Vojtěch: Náš obchodní zástupce používá CRM systém (Customer Relationship Management). Máme pravidelné porady a na interní komunikaci nám slouží Slack, kde máme rozdělané podsekce, v kterých komunikuji s lidmi, kteří spravují danou oblast. 

Co vás k práci motivuje?

Daniel: Baví nás to. 

Vojtěch: Žijeme tím, to je naše výhoda. Máme k tomu vztah, tím pádem se nepotřebujeme motivovat. 

Jak motivujete své zaměstnance?

Daniel: Snažíme se hledat lidi, kteří smýšlejí podobně jako my. V tomto odvětví, kde má práce přesah, to není tak složité jako jinde. V našem věku je ale spousta lidí, kterým vadí, jak je systém okolo konopí nastavený a mají chuť to změnit. Také vědí, že mají obrovský růstový potenciál. Do pár let tu bude marihuana legální a bude to obrovský byznys, jako v západních zemích. Pokud si naše firmy udrží stejné zastoupení na trhu jako mají teď, budou násobně větší. Můžeme pak radit, kam směřovat vaše investice.

Máte nějakou představu, jak by měl vypadat ideální začínající podnikatel? 

Vojtěch: Záleží na segmentu trhu, kde člověk začíná. Každé odvětví byznysu je jiné, i proto by k tomu měl každý člověk přistupovat jinak. Konkrétní vlastnosti na začínajícího podnikatele neexistují. 

Daniel: Také to tak vnímám. Nejdřív si člověk musí najít koníček a na něm postavit byznys. Pokud někdo hledá věci, na kterých bude jen vydělávat, neskončí to dobře. 

Co vy a investice?

Vojtěch: Investuji do sebe, své firmy a svého vzdělání. Trochu jsem fušoval do kryptoměn, ale našel jsem lepší způsob, jak své peníze zhodnotit. Veškerý kapitál i to, co vydělám, dávám do firmy. Ta pak nemá žádné závazky a nepotřebuji cizí zdroj financování. 

Daniel: Mám to podobně. Jsem velice konzervativní a nikdy jsem neinvestoval ani do akcií, ani do kryptoměn. V našem věku to nedává smysl. Měli by se tomu věnovat lidé, kteří buď riskují nebo investují do sebe. 

V porovnání s dobou, kdy jste začínali, vidíte na dnešním trhu s CBD rozdíly?

Vojtěch: Největší změna je v přesycenosti trhu, kde se nabízí nekvalitní konopí. Osmadevadesát procent firem tady za dva tři roky ale nebude, protože to odvětví upadá. S Danem máme štěstí, že i přes ekonomickou krizi naše firmy expandují. Většina trhu prodává produkty na internetu. Také to děláme, ale přešli jsme i do offlinu a zjistili jsme, že je to lepší. Vyplatilo se směrovat nějaké investice do automatů.

Daniel: Konopný trh obecně je nesmírně dynamický. CBD trh začal před čtyřmi lety, kdy stačilo založit si e-shop a stálo vás to deset tisíc korun. Nyní jsme ale v bodě, kdy je e-shopů moc a spousta z nich proto končí. Teď nám také hrozí zdražení energií, což může být likvidační například pro pěstírny, které v tom ještě před rokem viděly potenciál. Zároveň se připravuje legislativa na legalizaci konopí, což ten trh zase změní. Rychle se to vyvíjí, a ačkoliv se v tom pohybujeme deset let, nejsme schopni říct, co se bude dít za měsíc, natož za rok. 

Stíháte na ty změny reagovat?

Daniel: Ze začátku jsme dost tápali, když přišlo něco nového, nedokázali jsme to zachytit. Jezdíme ale na výstavy, byli jsme v Barceloně, v Berlíně, na podzim poletíme do Las Vegas. Tam jsou změny vidět jako první. Ve spojených státech jsou pět, deset let dopředu a lze tam pozorovat, co se děje a to replikovat. Nevíme načasování, ale zhruba tušíme, co se bude dít.

Vojtěch: Přebíráme trend trhu. Je to tak i s těmi automaty, které jsou v tuto chvíli nejlepší prodejní kanál. Máme štěstí, že můžeme spolupracovat s tak velkým korporátem jako je Tesco. Značka se tak dostala do interakce s desítkami tisíc lidí.

Máte nějakou radu, jak předejít syndromu vyhoření? 

Vojtěch: Nemůžeme vyhořet, protože jsme pro to zapálení. Lidi, co se dostávají do této situace, nedělají práci, která je stoprocentně naplňuje.

Daniel: Spíš naopak je nenaplňuje vůbec. Lidi si musí najít to, co je baví a pak najít způsob, jak by je to mohlo živit. Když si jedinec najde práci podle finančního ohodnocení, bude pomalu spět k tomu, že bude nešťastný.

Když máte na pracovišti nějaký problém, například musíte říct svým zaměstnancům něco nepříjemného, jak k tomu přistupujete? 

Vojtěch: Máme v týmu jen lidi, kteří tvoří firmu s námi, tudíž tyto situace nepřicházejí tak často. A když přijdou, jsme schopni si sednout ke stolu a problémy řešit. Neodkládat je a nedusit je v sobě.

Jaký tip na time management byste doporučili ostatním?

Vojtěch: Jsem staromódní, používám klasický diář.

Daniel: Máme sdílený kalendář, kam si zapisujeme sdílené věci. Jinak mám také diář, kam si píšu úkoly a odškrtávám si je. To mi funguje nejlépe. Pracujeme šest dní v týdnu, deset až dvanáct hodin denně a na nic jiného teď nemáme čas. Děláme to kvůli tomu, že to má potenciál a může to pomáhat ostatním. Díky tomu to dokážeme vydržet a nedělá nám to problém.