Co je to inflace, jaké jsou příčiny a druhy? Ekonomie polopatě

Kdo určuje reálnou hodnotu peněz a jak je možné, že za stejné zboží rok od roku platíme více? Pokud ti nestačí v Česku již ustálené rčení, že za všechno může Kalousek, přečti si nový článek a hned budeš mít jasno! Na inflaci jsme se zaměřili s ekonomem Trinity Bank Lukášem Kovandou. 

Co je to inflace?

Inflace znamená růst hladiny spotřebitelských cen. V překladu do laického jazyka inflace funguje tak, že pokud za zboží v jednom roce zaplatíš 100 korun a následující rok nastane 100% inflace, za identický nákup dáš 200 korun, tedy dvojnásobek. 

Základní dělení a druhy inflace

Inflaci lze podle tempa růstu cen rozdělit na tři stupně:  

• Mírná inflace – Nárůst je nízký, do několika procent ročně. Této inflace se není třeba obávat.  

• Pádivá inflace – Ceny rostou výrazněji, a to až několik desítek procent ročně. Tato inflace již může negativně ovlivnit ekonomiku.  

• Hyperinflace – Mluvíme o extrémním nárůstu cen, který často dosahuje stovek nebo tisíců procent ročně. Tento druh inflace může zapříčinit kolaps ekonomiky.  

Pádivá inflace a její úskalí  

Pádivá inflace je jakýmsi mezistupněm mezi inflací, která je ještě přijatelná, a hyperinflací. „Pokud je inflace 60,70, 80, 90 % ročně, pak hovoříme o pádivé inflaci. Protože prodejci potravin i jiných druhů zboží jsou vynalézaví. Aby udrželi zdání, že nezdražují, a že inflace neudeřila, vynalezli metody, které inflaci maskují,“ říká Kovanda. „V případě cukrovinek, čokoládových tyčinek nebo třeba džusů a kečupů dochází k takzvané smrskflaci nebo k šuntflaci.“ 

• Smrskflace – Cena zboží zůstane stejná, ale sníží se jeho obsah nebo gramáž.  

• Šuntflace – Cena výrobku je stejná, avšak zhorší se kvalita jeho obsahu.  

Proč se obávat hyperinflace? 

Dalším pojmem, který Kovanda v seriálu Ekonomie polopatě vysvětluje, je hyperinflace. I ta totiž představuje nebezpečí, jež není radno podceňovat.  

Můžeme se poučit z historie – ve 20. letech hyperinflace zasáhla Výmarskou republiku, a tím vydláždila cestu k moci Adolfu Hitlerovi. Ze dne na den lidé začali chudnout kvůli dramatickému nárůstu cen, který byl i ve výši sta tisíce procent. Byli tak donuceni přejít na výměnný obchod. Peníze ztratily svou hodnotu i význam.   

Jak v dnešní době vznikají peníze?  

Drtivá většina peněz má dnes elektronickou podobu. Existují pouze jako záznamy v databázích, elektronických systémech bank anebo jako „čísílka“ na papírovém výpisu z účtu. Nevznikají ale v žádné centrální světové bance, jak bychom si mohli myslet – vytváří je totiž komerční, soukromé banky. Jak?  

Představ si, že si potřebuješ vzít hypotéku – tyto peníze banka nevytáhne někde z podzemního sejfu. Vytvoří je tím, že ti je elektronicky přepíše na účet. „Pokud by docházelo k tomu, že se naráz bude vytvářet hodně nových peněz, tak hrozí inflace,“ říká ekonom Kovanda.  

Co ovlivňuje růst cen? 

V okamžiku, kdy mají lidé hypotéky a investují do nových nemovitostí, roste i jejich cena. „Prodejci nemovitostí zaregistrují, že lidé mají hodně peněz a banky půjčují – tak zvýší cenu,“ vysvětluje Kovanda. Růst cen nemovitostí je tedy taky inflace. Jakmile vyroste cena nemovitostí, zvedne se i nájemné. Majitel nového bytu totiž logicky bude chtít nějakým způsobem vydělat.  

/Zdražování se týká i potravin. Víš, kdo si mastí kapsu? /

Kdo může inflaci snížit?  

Když se bavíme o České republice, výši inflace může ovlivnit zejména Česká národní banka a do jisté míry i vláda. Každá z těchto institucí má své nástroje a strategie.  

Centrální banka a její monetární politika 

Monetární politika je nástroj, který centrální banka využívá k ovlivňování ekonomiky. Udělat to může několika způsoby:  

• Úrokové sazby – Když je centrální banka zvýší, půjčky se pro lidi a firmy zdraží, a tím pádem na ně nedosáhne každý a ekonomika se zpomalí. Snížení úrokových sazeb naopak ekonomiku stimuluje.  

• Nákup a prodej státních dluhopisů – V případě, že centrální banka nakoupí dluhopisy, zvýší se množství peněz v oběhu, a to může vést ke snížení úrokových sazeb. 

• Nákup a prodej zahraničních měn – Na hodnotu domácí měny působí centrální banka tím, že nakupuje nebo prodává jiné měny.  

Jak inflaci ovlivňuje vláda? 

Česká vláda může zejména hýbat s daněmi. Jestliže bude chtít snížit inflaci, je schopna snížit DPH nebo spotřební daň. Může je dokonce i vynulovat. „Pokud bude vynulovaná daň z přidané hodnoty na potraviny, tak prodejci zřejmě zlevní, protože už daň nebudou započítávat. A když zlevní, tak tím samozřejmě klesne celá inflace v ekonomice,“ vysvětluje ekonom.  

/Podpora státu zasahuje i do cen potravin. Víš jak? /

Cenová stabilita: jak to s ní vlastně je? 

Možná se ptáš – proč centrální banka nestanoví, že je cenová stabilita na úrovni 0 %? V dnešní době synonymem stability hladina růstu cen 2 %. „Zde panuje shoda napříč vyspělými ekonomikami. Díky tomu, že cenová stabilita není na nule, se vytváří určitý polštář proti zabřednutí deflace,“ přibližuje Kovanda v seriálu Ekonomie polopatě.  

Co je to deflace? 

Deflace nastane v okamžiku, kdy inflace klesne pod nulu. Pokles spotřebitelských cen, který má deflace na svědomí, může vést ke zvýšení míry nezaměstnanosti a způsobit vážnou krizi, jakou byla velká hospodářská krize ve 30. letech minulého století.  

Jak vzniká ekonomická krize?  

Jak vznikla velká hospodářská krize, která umožnila nástup Hitlera? Její příčinou byl krach na newyorské burze v roce 1929.  V tom okamžiku spousta lidí a investorů zjistila, že přichází o své bohatství a ze strachu začali odkládat svou spotřebu. Výrobci zboží a obchodníci z toho důvodu najednou neměli kšefty a postupně začali všichni zlevňovat. Ani tím však lidi na nákupy nenalákali a museli tak začít propouštět. Kvůli absenci zákazníků nemohli pokrýt ani své náklady.   

Tomuto jevu se v ekonomice říká deflační spirála – část lidí šetří, protože přišla o zaměstnání a nemá peníze. A ta druhá část, která peníze má, šetří také, protože očekává, že bude zboží brzy levnější. Právě kvůli tomu o práci přichází další a další lidé. Prodejci, včetně těch, kteří zvolili vyčkávací taktiku, nemají peníze. 

Když je zlevňování špatně  

Určitě už jsi někdy zaznamenal pojem ekonomická recese. Jedná se o období, kdy klesá HDP (hrubý domácí produkt), což znamená, že klesá hodnota všech vyrobených statků a služeb v zemi. Abychom mluvili o recesi, období poklesu HDP musí trvat alespoň půl roku. Pokud se však pokles nezastaví několik let, pak už jde o ekonomickou depresi.  

/Zajímá tě aktuální vývoj HDP? /

Nebezpečí ekonomické deprese 

Deprese je ten nejhorší scénář, který může v ekonomice nastat. Klesá produkce, roste nezaměstnanost, ceny rapidně klesají a důvěra lidí v ekonomiku je na bodě mrazu. Její důsledky mohou být katastrofální – firmy bankrotují, lidé jsou bez práce, roste kriminalita a vznikají sociální nepokoje. Právě toho ve 30. letech využil Adolf Hitler. Konec produkce a poptávky po zboží ve Spojených státech totiž měl obrovský dopad i na zbytek světa. Miliony lidí skončily na dlažbě.  

„Pokud se zlevňování odehrává v celé ekonomice a týká se všech, tak znamená krachy, propouštění, nezaměstnanost, politickou polarizaci, nárůst politického extrémismu – třeba dokonce nacismu nebo fašismu,“ vykresluje Kovanda stav, kdy může být zlevňování špatné.  

A poznámka na závěr – až uslyšíš nějakého politika mluvit o tom, že se snižuje inflace, zlevňování nečekej. Snížení inflace totiž pouze znamená zpomalení nárustu cen. A jak už teď víš, to je v ekonomice ten nejlepší scénář.